Harrachův smrk

Bývalý vlastník krkonošských lesů a příznivec horské turistiky Jan Nepomuk Harrach se o krkonošské porosty staral téměř padesát let. Dbal na vylepšování krkonošských cest i turistických stezek. Dnešní Harrachova cesta vedoucí údolím Mumlavy z Harrachova k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna, byla první krkonošskou turistickou cestou značenou dvojjazyčně, česky a německy. Harrach v roce 1890 nechal postavit na Žalém dřevěnou restauraci, o dva roky později, místo nevyhovující železné rozhledny, charakteristickou kamennou věž. Přispěl k vybudování železniční tratě z Martinic do Rokytnice nad Jizerou. Bezděčně pomohl rozmachu turistiky, když v roce 1892 přivezl první lyže pro své lesní dělníky na jilemnickém panství. (poznámka redakce: o Janu N. Harrachovi se dočtete na jiném místě tohoto vydání).
Měl v Krkonoších také svůj oblíbený strom. V roce 1997 ho napadl kůrovec a musel být skácen. Lesníci uchovali profil kmene 174 let starého smrku o průměru asi 80 centimetrů. Značky u letokruhů připomínají významné letopočty republiky i krkonošského parku. Na průřezu kmenu je vyznačen rok 1904, kdy hrabě Harrach založil v Krkonoších první přírodní rezervaci. Nazval ji Strmá stráň, rozkládala se na severním svahu Labského dolu.

Další letopočty:
r. 1880 - přivezeny první lyže do Krkonoš,
r. 1918 - vznik Československa,
r. 1934 - založení Horské záchranné služby ve Špindlerově Mlýně,
r. 1963 - vyhlášení Krkonošského národního parku.

Text pod foto.
Plát z Harrachova smrku je vystaven u sezónního srubu Správy KRNAP na Dívčích lávkách u Špindlerova Mlýna, na trase vedoucí do Labského dolu.