Harrachova cesta

Špindlerův Mlýn Bílý most v centru - Špindlerův Mlýn Labská bouda
Doporučená turistická trasa Správy KRNAP (V zimě jen po přítok Pudlavy (4 km), dál je cesta uzavřena!)

Cestu Labským dolem zřídil v r. 1879 hrabě Harrach a mohli bychom ji tak nazvat cestou za historií ochrany přírody v Krkonoších nebo "cestou ledovců". Provázet nás budou největší česká řeka Labe, stopy po činnosti ledovců i vzpomínky na první krkonošské ochranáře.
Z centra Špindlerova Mlýna po modrém značení k Dívčím lávkám jdeme po asfaltové cestě.
Z Dívčích lávek k Dvorskému potoku. Začínáme v místech, kde kdysi končil pětikilometrový ledovec, který důl vymodeloval. Cesta mírně stoupá po pravém břehu Labe, jež se po 1 km setká s levobřežním přítokem - Medvědím potokem. Kousek nad ústím potoka je patrná asi 20 m vysoká moréna (suťová vyvýšenina nahrnutá ledovcem). Pak cesta Labe přejde a sleduje jej z druhé strany. V místě, kde překročíme Dvorský potok, se na protější straně zvedá svah Krkonoše. Nad námi je starý pralesovitý porost. Zde byla r. 1904 zřízena 1.krkonošská rezervace- Strmá stráň. Od ústí Dvorského potoka k ústí Pudlavy a k Labským jámám. U dalšího přítoku - Pudlavy končí cyklistická a lyžařská trasa "Buď fit". Ve svazích nalevo od nás začínají lavinové dráhy. Labský důl je na ně z krkonošských údolí nejbohatší - napočítáme jich tu 11. POZOR!!! Dál je proto v zimě cesta uzavřena! V létě nás cesta vede dál pod trojicí Labských jam - Harrachovou, Pančavskou a Navorskou. Pod Labskými jámami k Labské rokli.
Stoupání je strmější, procházíme loučky s vlhkomilnou prameništní vegetací a ve chvílích odpočinku si můžeme prohlédnout dvousetmetrové srázy všech tří jam. Za Harrachovou jámou se odchýlíme od Labe, které v těchto místech začíná meandrovat (místo přímého toku si v žulovém podkladu, který je zde silně zvětralý a hlinitý, hloubý zákruty). Nejvíce nás asi zaujme Pančavská jáma s Pančavským vodopádem, spadajícím do hloubky 250 m, a s Schustlerovou zahrádkou. Zde překročíme hranici 1. zóny Krnapu - to je území nejpřísněji chráněné, a my bychom od této chvíle neměli vstupovat mimo značené cesty. Pod dobře vyvinutým karem Navorské jámy projdeme k Labské rokli. Labskou roklí k Labské boudě. Překročíme Labe a stoupáme příkrou klikatou pěšinou mezi Navorskou jámou vlevo a Labskou roklí napravo.
Vystoupíme k Labské boudě. Vznikla v r. 1830 pro turisty (na rozdíl od většiny krkonošských bud, které byly zrpvu zakládány jako zemědělské usedlosti). r. 1965 vyhořela, o 10 let později byla otevřena současná stavba, která bohužel do horské přírody nezapadá (stavělo se ve státní přírodní rezervaci, dnes jsme v 1. - nejcennější - zóně Krnapu). Vpravo je 45 m vysoký Labský vodopád (15) - r. 1859 na něm byla vybudována stavidla (majitelé boudy tak zvyšovali jeho mohutnost a tedy turistickou atraktivitu.)
Kam dál? Od Labské boudy se můžeme vrátit buď zeleně značenou cestou přes Martinovu boudu, nebo červeně značenou Bucharovou (10 km) do Špindlerova Mlýna.

Délka: 8.7 km Převýšení: 520 m Maximální výška: 1300 m Minimální výška: 780 m