Bucharova cesta

Vítkovice Parkoviště Horní Mísečky - Vrchlabí Krkonošské muzeum - Tři domky

Začátek trasy je na enklávě Horních Míseček, jejíž osídlení, pravděpodobně spjaté s těžbou rud, je uváděno již v 17. století (1642). Dnes je to známé sportovní středisko sjezdového a běžeckého lyžování.

Po červeně značené turistické cestě projdeme jižním směrem napříč celou enklávou a při okraji lyžařského běžeckého areálu začne Bucharova cesta mírně stoupat na první ze tří kopců - Mechovinec (1074 m n.m.).
"Přes tři kopce na Žalý" je jiný název pro výlet, který jste si vybrali, a je to název věru přiléhavý, neboť Bucharova cesta prochází kolem tří výrazných vrcholů - Mechovince, Černé skály a Šeřína, než začne prudce klesat ke křižovatce turistických cest Na rovince (846,4 m n.m.), aby pak opět stoupala přes Janský vrch (824,7 m n.m.) na Zadní Žalý (1035,7 m n.m.).

Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš. Na severovýchodním svahu Mechovince stojí za krátkou zastávku Harrachova skála (1035 m n.m.) - fylitový až svorový skalní výchoz, z něhož jsou vynikající rozhledy jak na Kotel s dvojicí ledovcových karů Malé a Velké Kotelní jámy, tak na hřeben Krkonoše, po jehož jižních svazích prochází Masarykova horská silnice (výstupová trasa k prameni Labe, kam směřuje v opačném směru Bucharova cesta z Horních Míseček).
Směrem k východu se hluboko pod námi rozkládá údolí Labe se Špindlerovým Mlýnem, nejvýznamnějším horským střediskem Krkonoš. V pozadí se pak tyčí příkré svahy Kozích hřbetů, Stohu, Luční a Studniční hory, na jejichž úpatí se nachází známá část Špindlerova Mlýna - Svatý Petr. V jeho okolí se již v 16. století dolovaly rudy. V horní části údolí Labe pod Špindlerovým Mlýnem se též nachází asi 1 km dlouhá Labská přehrada, vybudovaná v těchto místech již na začátku 20. století. Impulsem k jejímu zřízení byly živelné pohromy, které Krkonoše postihly na přelomu 19. a 20. století, jako následek nešetrného hospodaření našich předků s horskými lesy. Dodnes přehrada slouží jako velmi účinný regulátor stavu vody v Labi, a to především při náhlém jarním tání sněhu na hřebenech nebo při prudkých letních lijavcích.

Putování "Přes tři kopce" nás dovede až na vrchol Předního Žalého, kde se ve výšce 1019 m n. m. tyčí 18 metrů vysoká kamenná rozhledna. Z jejího vrcholu je jeden z nejlepších panoramatických rozhledů v Čechách (za zcela ideálních podmínek lze prý odtud spatřit i věže pražských katedrál). Pokud je nespatříte, jistě upoutá Vaši pozornost daleko skromnější věž vkusně rekonstruované dřevěné zvoničky ve Volském Dole na protější straně údolí Labe. Na vrcholu Předního Žalého máme možnost si vybrat ze dvou směrů pro sestup.
Budeme-li pokračovat dále po Bucharově cestě, projdeme smrkovými lesy a horskými loukami přes část Benecka (známé rekreační a sportovní středisko) do osady Mrklov a přes Štěpanice (zřícenina Štěpanického hradu, který vznikl na počátku 14. století jako sídlo jedné z větví Valdštejnů) a Hrabačov nás červeně značená cesta dovede až do městečka Jilemnice, na rozhraní Krkonoš a Podkrkonoší.
Od rozhledny na vrcholu Žalého se však můžeme vydat i směrem k Vrchlabí. V zimě se nabízí možnost dlouhého sjezdu po upravených sjezdových tratích do lyžařského areálu Zadních Herlíkovic při okraji Vrchlabí. Pro pěší sestup je však vhodnější žlutě značená turistická cesta, která nás do Vrchlabí dovede přes Křížovky a Kněžice (překrásné výhledy na město i celou východní část hor).

Délka: 16 km Převýšení: 539 m Maximální výška: 1040 m Minimální výška: 500 m