24.04.2009
Krkonoše – v době minulé i současné 2. díl (Krkonošské muzicírování) - Rokytnice nad Jizerou
O tom jak a kdy se dříve v Krkonoších muzicírovalo se můžeme dnes dovědět z řady zápisů v místních kronikách. Ty nejstarší zápisy a zmínky najdeme však již v církevních spisech, neboť právě církev si potrpěla na pořádek a zapisovala všechno možné, tedy vedla i evidenci nejen o stavu kostelních varhan, ale i o ostatních hudebních nástrojích, které vlastnila a hudebníkům zapůjčovala.
Tak například bychom v dokladech z kostela sv. Michala v Rokytnici n.Jiz. objevili zmínku z roku 1738 o tom, že zde měli kromě varhan i dalších 10 hudebních nástrojů a dvě knihy s notovými zápisy skladeb. S podobnými inventárními soupisy se můžeme setkat i v jiných obcích v Krkonoších, kde počet nástrojů se pohyboval od 10 do 30 kusů, ale najdeme zde někdy i poznámky o tom, že řada nástrojů je ve špatném stavu. Nové nástroje se získávaly často různými dary, o čemž zde najdeme také písemné záznamy. Například i o tom, že v roce 1775 darovali nejmenovaní skláři z Rokytnice nad Jiz. dva bubny a čtyři trumpety.
Základním hudebním nástrojem v kostele však vždy byly varhany. Když opět nahlédneme do rokytnické kroniky, tak zjistíme, že ty nejstarší, o jejichž vzniku se nedochovaly žádné zápisy a informace, dosloužily a proto v roce 1785 byla pořízeny nové. Bylo o tom sepsána smlouva podepsaná místním farářem Josefem Siebrem a kutnohorským varhanářem Pavlem Horákem. Ten se zavázal nový nástroj postavit do 30.6.1786 za celkovou sumu 925 zlatých. Vrchnostenská kancelář na ně přispěla z rozhodnutí hraběte Jana Nepomuka Harracha částkou 700 zlatých. Ani tyto varhany však v kostele sv.Michala již dnes nenajdete. Byly nahrazeny novým nástrojem v roce 1904. Stavitelem byl tentokráte varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou.
O hudbu a zpěv se v kostele starali místní učitelé, tedy kantoři. Ti také kromě jiného pořizovali opisy notového záznamu skladeb církevního charakteru od nejrůznějších hudebních skladatelů. Ještě dnes lze tu a tam v těchto hudebninách najít vzácná, doposud neznámá hudební díla místních nebo úplně neznámých komponistů. Z neznalosti a nebo i vlivem přepisování již přepisovaného docházelo i k chybnému uvádění autorů jednotlivých děl, například dílo W.A.Mozarta bylo připisováno Michaelu Haydnovi, jindy zase Václavu Vincentu Maškovi..atd. Jednalo se o náročnou rukopisnou práci, a tak místní hudební sbírky jsou dnes vzácnou historickou památkou, uloženou ve státních archivech. V okresním archivu v Semilech bychom našli uloženou i takovouto sbírku z Rokytnice nad Jiz.. Postupně na ní pracovala řada kantorů ze školy v Dolní Rokytnici. Nejvíce se o to však zasloužil Johann Knappe, který na zdejší škole působil v letech 1826 až 1849. Byl to po všech stránkách velice aktivní a úspěšný učitel, však mu také byl udělen čestný titul „Musterlehrer" = vzorný učitel a jeho škola se mohla v té době pyšnit titulem „vzorná škola". Byl to on, co dal dohromady všechny starší opisy hudebních děl a sám potom opsal podstatnou část dnešní rokytnické hudební sbírky, která čítá více než 300 ručně psaných hudebnin od německých i českých skladatelů.
Ve většině obcí a měst krkonošské oblasti existovaly spolky, jejichž hlavní povinností bylo provádění hudby v kostelech a při různých církevních obřadech mimo ně - například pohřby atd. A protože je vždy vedli kantoři, tak se jim v německých ale i českých obcích říkalo „Kantoreien". Za účinkování dostávali hudebníci a zpěváci jen skutečně ojediněle nějaký ten symbolický honorář. Z finančních prostředků touto činností získaných se hradil nákup a opravy hudebních nástrojů a notový papír pro pořizování opisů uváděných hudebních skladeb.
Exkluzivně pro hory-krkonose.cz Josef Zelený, 30. března 2009
Autor: Josef Zelený
... další články duben 2009
|