Turistika Harrachov

K můstkům

Milda Bělonožník český předseda komise pro výstavbu můstků Mezinárodní lyžařské federace FIS doporučil výstavbu v pořadí šestého můstku v letech na lyžích (po Planici – SLO, Kulmu – AUT, Oberstdorfu – GER, Vikersundu – NOR a Ironwoodu – USA) a součas-ně navrhl, aby byl postaven v tehdejších „lidově-demo-kratických“ státech. Zástupci těchto zemí u příležitosti MS 1970 v Tatrách postupně vyloučili ostatní kandidáty a na doporučení zástupce NDR rozhodli o výstavbě v centru, tj. v Československu.

START: LD DELTA/LD ALFA
CÍL: LD DELTA/LD ALFA
DÉLKA: 2,8 km
PŘEVÝŠENÍ: 128 m
OBTÍŽNOST: Střední
KOČÁRKY: NE
VYUŽITÍ HARRABUSU: ANO (k LD Alfa)

Volba padla nejprve právě na Tatry, ale brzy je vystřídal Špindlerův mlýn a jeho Stoh. Zásadní připomínky měla odborná lesnická scéna, ani do rodící se koncepce střediska alpského lyžování se záměr příliš nehodil. Snad právě proto nenalezla myšlenka ani odpovídajícího garanta. To bylo v systému jednotné-ho socialistického plánování nutnou podmínkou zdaru. Na urgenci FIS zástupci svazu lyžařů Bělonožník a Šablatura reagovali návštěvou tehdejšího okresního národního výboru, v jeho místopředsedovi Havlíčkovi nalezli potřebného lokálního patriota. První návrh směřoval do tzv. „Rokle“ Šeré strouhy na úbočí Plešivce. Tato lokalita neobstála při posuzování dostupnosti. Obdobně byla zamítnuta lokalita u Lesního zátiší. Jako další lokalita se nabízela černá sjezdovka v Rýžovišti – zde pak prostor dojezdu neumožňoval potřebné zázemí. Z hlediska územně--plánovací rajonizace, která tehdy určovala přístupy zpracování územních plánů, byla doporučena realizace poblíž stávajících středních můstků s tím, že areál sportovišť byl napříště vymezen mezi modrou sjezdovkou a Jeleními prameny jako místem rozvoje běžeckých stop.

Přípravu realizace zajistil specializovaný závod ČO ČSTV (česká organizace Československého svazu tělesné výchovy) a tím do hry vstoupila další osoba v podobě ved. střediska Balabána. Projekt vypracoval Stavoprojekt Liberec, křivku můstku navrhl na základě tehdejších poznatků švýcarský odborník za pomocí výpočetní techniky. Prudký vývoj používané výstroje i techniky skoku však zvolený profil nepotvrdil a hned do kolébky vložil „leteckému“ můstku zásadní problém. K dosažení rekordních vzdáleností bylo nutné dosahovat neúměrné rychlosti nájezdu a to znamenalo dosahování příliš velké výšky letu.
S nástrahami výstavby se pod vedením ACHP Lomnice nad Popelkou vypořá-dal zejména Ingstav Brno při zemních pracích. Zcela unikátní řešení kupř. znamenalo vyzdvižení nájezdové věže, mnohamilionovou investici výstavby nutné komunikace pro příjezd největšího dostupného jeřábu nahradil neotřelý nápad „cukrovarnického“ odborníka z Hutních montáží Mičky na využití dvou příhradových nosníků a vrátků za řádově nižší náklady. Neobvyklé použití lesnického lanového systému pro dopravu materiálu realizoval místní technický všeuměl Pohla.
To a mnohé jiné včetně úsilí mnoha lyžařských nadšenců umožnilo v roce 1980 uspořádat první Týden letů na lyžích. Přes problémy s nutnou úpravou profilu a také s větrem, kterému přestal překážet díky emisím ustupující les, se stal můstek K 180 harrachovskou dominantou a místem řady dalších vrcholných akcí.
Můstek po úpravách a za využití protivětrných sítí a moderního osvětlení umožňuje bezpečné skoky a je sportovištěm, které u nás nemá srovnání, a světové poháry a mistrovství světa jsou zde častěji než třeba v Čechách hokejové.

K můstkům Fotogalerie

 

zpět